Uzemí Slezska okupované
Čechoslováky v roce 1919
autor : Lubor Kunc
prvně otištěno v anglickém jazyce v
časopise Czechoslovak Specialist č. 5/ 2000
Jednim z dobře skrytých
tajemství české historie je česká okupace časti Slezska. Tento příběh z roku
1919 není příliš známý, ačkoliv každý sběratel československých známek zná jeho
následek - československé a polské známky s přetisky SO 1920. Pojďme se na něj
podívat !
Dne 28.10. 1918
byla založena Československa republika. V tutéž dobu vznikl na severní Moravě a
v české časti Slezska německý stát zvaný „Provincie Sudety“ s hlavním městem
Opavou . Cíl jeho vzniku byl totožný s důvody vzniku zbývajících německých
států v Čechách - tj. uchovat území pod kontrolou německého obyvatelstva a po
skončeni první světové války ho připojit k Německu .
Češi založili v
Ostravě dne 29.10. 1918 Národní výbor s cílem připojit východní Slezsko k
Československu. Dne 30.10. 1918 pak Poláci založili v Těšíně Polskou národní
radu (Rada narodowa) . Všechny tyto organizace hrají klíčovou roli v našem
příběhu.
Hlavním problémem
byla otázka, kde leží hranice mezi Československem a Polskem na tomto území.
Narodni výbor a Rada narodowa stanovili první provizorní hranici dne 5.11.1918,
avšak obě strany si byly vědomy, že tato hranice není definitivní. Hranice
nebyla výhodná zejména pro Československo, protože důležitá města a velká
ložiska uhlí patřila dle teto dohody Polsku, ale Československo potřebovalo
získat čas pro boj s německou provincii Sudetenland.
Československa
vláda zahájila koncem listopadu osvobozovaní všech německých území v Čechách a
na Moravě vč. uzemí provincie Sudety. Výsledkem teto akce bylo dobytí Opavy
československými jednotkami dne 18.12.1918. Do konce prosince dobyli čs.
jednotky všechna města a obce patrici k Provincii. Po teto akci zůstali pouze
dva hráči o Slezsko.
Vztahy mezi
Čechoslováky a Poláky ve východnim Slezsku se v prosinci
Dne 10.1. 1919
polská vláda vyhlásila volby do polského parlamentu, které byly plánovány na
26.1. 1919. Polské volební obvody obsahovaly také uzemí východního Slezska. Československa
vláda odmítla začlenění těchto uzemí do polských volebních obvodů. Protože
jednáni mezi československou a polskou vládou neměla pozitivní výsledek,
československá vláda se rozhodla dobýt toto území. Tato vojenská akce byla pojmenována „Šnejdárkovo
taženi“ . Plukovník Šnejdárek byl za 1. svět. války důstojníkem čs. legií ve
Francii a po svém návratu z Francie se stal jednim z nejlepších důstojníků
československé armády.
Taženi začalo dne
23.1. 1919. České jednotky dobyly uzemí mezi předběžnou hranicí z 5.11. a řekou
Vislou. Akce skončila dne 30.1. 1919 , když československé Ministerstvo národní
obrany vydalo rozkaz zastavit postup a zůstat na dobytém území .
Na dobytém území
se nacházely následující poštovní úřady :
|
I. Poštovní
úřady připadlé dle Pařížské konference 1919 Československu |
||
|
Český název |
Polský název |
Německý název |
|
Bohumín 1+2 |
Bogumin 1+2 |
Oderberg 1+2 |
|
Dolní Bludovice |
Bledowice Dolne |
Nieder Bludowitz |
|
Dolní Domaslovice |
|
Nieder Domaslowitz |
|
Dombrová |
Dabrowa |
Dombrau |
|
Hnojník |
Gnojnik |
Gnojnik |
|
Horní Suchá |
Górna Sucha |
Ober Suchau |
|
Chotebuz |
Kocobedz |
Kontzobendz |
|
Karvín 1 (Karviná) |
Karwina 1 |
Karwin 1 |
|
Komorní Lhotka |
Ligotka Kameralna |
Cameral Ellgoth |
|
Louky |
Laki, Slask.Austr |
Lonkau in österr.
Schlesien |
|
Pudlov |
Pudlów |
Pudlau |
|
Ropice |
Ropic |
Roppitz |
|
Rychwald |
Rychwald Slask |
Reichwaldau |
|
Stonava |
Stonawa |
Steinau |
|
II. Poštovní úřady připadlé
dle Pařížské konference 1919 Polsku |
||
|
Český název |
Polský název |
Německý název |
|
Holešov ve Sl. |
Goleszów |
Golleschau |
|
Ohrazená |
Ogorodzona |
Ogorodzon |
|
Pruchná |
Próchna |
Pruchna |
|
Puncov |
Ponców |
Punzau |
|
Strumen |
Strumien |
Schwarzwasser |
|
Tešín 1 |
Cieszyn 1 |
Teschen 1 |
|
Ustron |
Ustron |
Ustron |
|
Velké Kuncice ve Slezsku |
Konczyce Wlk. |
Gross Kuntschitz |
|
Žibridlovice ve Sl |
Zebrzydowice Sl |
Seibersdorf |
Z filatelistického
hlediska patří známky a celistvosti odeslané z poštovních úřadů uvedených v
seznamu č. 2 v období 27.1. - 25.1. 1919 k československym . Více podrobnosti
najdete ve filatelistické časti tohoto článku.
Tech několik výše
uvedených „výjimek“ byly následující poštovní úřady, které konference přiřkla
Polsku :
|
III. Poštovní
úřady předané Pařížskou konferencí 1919 Polsku, ale následně přičleněné
k 10.8.1920 k Československu
|
||
|
Český název |
Polský název |
Německý název |
|
Bystrice ve Sl. |
Bystrzyca |
Bistritz in Schl. |
|
Darkov |
Darków |
Darkau |
|
Detmarovice |
Dziecmorowice |
Dittmannsdorf |
|
Frýštát ve Slezsku |
Frysztat Slask. Austr. |
Freistadt, Österr.
Schlesien |
|
Jablunkov ve Sl. |
Jablonków |
Jablunkau in Schl |
|
Návsí |
Nawsie |
Nawsi |
|
Nemecká Lutyne |
NIemiecka Lutynia |
Deutschleuten |
|
Petrovice u Frýštátu |
Piotrowice k. Frysztatu |
Petrowitz b. Freistadt |
|
Skrecon |
Skrzecon |
Skrzecon |
|
Tešín 2 |
Cieszyn 2 |
Teschen 2 |
|
Trinec |
Trzyniec |
Trzynietz |
|
Vendryne |
Wendrynia |
Wendrin |
Práce česko - polské
mírové konference pokračovala i po únoru 1919. V září 1919 bylo rozhodnuto
uskutečnit na tomto uzemí v roce 1920 plebiscit . Toto rozhodnuti pobouřilo
československé legie v Rusku. Pobouření bylo tak velké, ze jedna rota se
odmítla zúčastnit vojenské přehlídky v Tomsku pořádané pro vyslance
československé vlády. K plebiscitu vydaly oba státy poštovní známky s přetiskem
SO 1920, avšak k plebiscitu nikdy
nedošlo vzhledem k dohodě obou vlád na definitivních hranicích, která byla
vyhlášena dne 10.6. 1920. Díky teto dohodě se vrátila města zařazená do seznamu
č. III zpět do Československa.
Jelikož polská
strana byla s hranicemi méně spokojena než československá, okupovalo Polsko
toto uzemí v roce 1938 s odvoláním na Mnichovský diktát. Ale toto je již jiný
příběh.
Šnejdárkovo
taženi mělo také vliv na československou
ekonomiku. Protože východní Slezsko bylo poslednim územím v Čechách a na Moravě
s nejasnými hranicemi, bylo nutno vyčkat s měnovou reformou nahrazující rakouskou
měnu československou na jejich stanoveni. Protože pařížská konference stanovila
hranice ve východnim Slezsku a přesné datum jejich platnosti, československý
ministr financi Rašín mohl připravit měnovou reformu na 26.2. 1919. Jak vite,
jednim z výsledků měnové reformy bylo ukončeni platnosti rakouských a uherských
známek v celém Československu k 28. 2. 1919 .
Nyní bych Vás rád
upozornil na filatelistickou stránku teto historie . Během přípravy tohoto
článku jsem narazil na následující
celistvosti :
Celistvostí č.
1 je peněžní poukázka na částku 3
korun odeslanou z Horních Vlčkovic (Ober Wölkersdorf, tehdy pravděpodobně
součást provincie Deutschböhmen) dne
27.11. 1918 do Opavy, která byla tehdy hlavnim městem provincie Sudetenland.
Celistvostí č.
2 je balík odeslaný z Bystrovan
(tehdy i nyní v Československu) přes poštovní úřad Těšín 1 (tehdy i nyní v
Polsku) do Mostu u Těšína (tehdy zřejmě Polsko, nyní Československo) 13.12
1918. Poštovné bylo uhrazeno rakouskými známkami (jako československými
předběžnými) a na druhé straně vidíte rakouskou doplatní známku (jako polskou
předběžnou). Jelikož v Mostech u Těšína nebyl žádný poštovní úřad, byl balík
doručen prostřednictvím poštovny, jejíž razítko vidíte na líci průvodky.
Razítka poštoven na balíkových průvodkách nejsou často k viděni. Razítko „Kann
ausgefolgt werden“ bylo užíváno pro balíky k vyznačeni skutečnosti, ze balík
muže byt vydaný adresátovi. Protože toto razítko bylo použito po zániku
rakouské monarchie, někdo odstranil rakouskou orlici a tim zůstala levá část
razítka prázdná. Osobně se domnívám, že toto razítko bylo použito na poštovnim
úřadě Těšín 1.
Jinou ukázkou je celistvost
č. 3 = peněžní průvodka na 80 korun odeslaná z Bohumína (tehdy v Polsku) do
obce Andělská hora ve Slezsku (Engelsberg, österr. Schles.) dne 16.12. 1918. Dnes
by se jednalo o tuzemskou zásilku, ale tehdy se nacházel Bohumín v Polsku a
Andělská hora v Československu.
Diky skutečnosti,
že se Šnejdárkovo taženi odehrálo v lednu a únoru 1919, platily na polském
okupovaném uzemí známky emise Hradčany
(a možná i československé doplatní známky) po dobu přibližně 1 měsíce !
Až dodnes byly
objeveny pouze dva polské poštovní úřady používající emisi Hradčany : poštovní
úřady Těšín
Celistvostí č.
4 je poštovní průvodka odeslaná z
okupovaného území (z pošt. úřadu Těšín 1) dne 20.2. 1919 do Kunštátu (Kronstadt
in Böhmen) vyfrankovanou zn. Hradčany a v Kunštatu dofr. československými
doplatními zn. . Toto je velmi zajímavá frankatura, jelikož československé
doplatní známky byly vydány teprve v únoru
Českoslovenští
pošťáci užívali na několika málo poštovních úřadech československá nouzová
razítka, jelikož polští poštovní zaměstnanci přemístili vybaveni poštovních
úřadů spolu s jejich razítky do Polska před československým obsazením těchto
měst. Příklad najdete na celistvosti č. 5 . Jedná se o poštovní průvodku
odeslanou dne 22.2.1919 z Poruby o Orlové (Poremby) z československého území do
Ustroně nacházející se na okupovaném území. Průvodka byla vyfr. smíšenou
frankaturou rakouských a čs. známek Do Ustroně dorazila dne 24.2., což
potvrzuje nouzové razítko pošt. úřadu Ustroň .
Celistvostí č.
6 je pohlednice odeslaná jedním z
českých vojáku do Podolí (nyní v Praze) z poštovního úřadu Těšín 1 dne 5.2.
1919. Prvnim zajímavým rysem je
skutečnost, že razítko má rozlišovací číslo 5d, které neuvádí ani Votoček ve
své Monografie (viz Monografie č. 16, svazek II, str. 24) .
Druhou
zajímavostí je uvedení plné adresy odesilatele : II. brigáda I.
československý dělostřelecký pluk III. dělobitna třídírna polní pošty Uherské
Hradiště Morava.
Musíme dodat, ze
veškerá korespondence odesílaná československými vojáky z okup. uzemí byla
podávána na pošt. úřadě Těšín 1, pro vojenské jednotky ve Slezsku neexistuji
žádná speciální razítka polních pošt .
Celistvostí č.
7 je dopisnice zaslaná dne 22.1.1919
, den před počátkem Šnejdárkova tažení, prostřednictvím československé polní
pošty do Českých Budějovic. Jejím odesílatelem byl český voják patřící do
československé jednotky dislokované na slovensko-polských hranicích. Jméno jeho
jednotky bylo I. československý
dělostřelecký pluk IV. dělobitna . Jak můžete vidět, tato vojenská jednotka
patřila do stejného pluku jako jednotka odesílatele celistvosti č. 6 . Ačkoliv
dle mého názoru se IV. dělobitna neúčastnila Šnejdárkova tažení přímo, jelikož
se nacházela příliš daleko od území východního Slezska, dopisnice obsahuje
důležitou zprávu o této vojenské akci. Zde je text této zprávy : „Milá Mařenko,
po dnešním přesunu k Košic jsme se dostali do vesnice ležící
v blízkosti polských hranic na řece (?nečitelné) …. “ .
Ostatní text je čistě soukromé sdělení pro nás nezajímavé. Tato zpráva je jasná
: díky Šnejdárkově tažení se přemístily československé jednotky z ostatního
území k polské hranici, aby byly připraveny bránit československé území před
útokem z Polska. Pouze mi připadá divné, že cenzoři propustili tuto dopisnici k
doručení, když odesílatel uvedl území, na které se přesunul. Ale porovnáním
datumů 19.1.1919 (tento den byla dopisnice napsána) a 22.1.1919 (tento den byla
dopisnice podána na úřadě PP) můžeme dedukovat, že cenzoři zadrželi tuto
dopisnici až do chvíle, kdy sdělení nebylo již nebezpečené pro tuto vojenskou
akci.
Celistvostí č.
8 je poštovní průvodka odeslaná z
Bohumína dne 19.6. 1919 s dvojjazyčným německo-polským razítkem (pocházejícím
z dob rakouské monarchie), ačkoliv toto město bylo tehdy již součástí
Československa - viz seznam č. I .
Jak vidíte, poštovní
historie východního Slezska není jednoduchá, ale zato velmi zajímavá část
československé poštovní historie tvořící pozadí dobře známých vydaní SO
1920. Přeji Vám , abyste našli obdobné
celistvosti ve Vašich sbírkách ! Doufám také, že se s nimi podělíte s ostatními
sběrateli.
Prameny :
M. Votoček: Monografie
čs. známek, 16. díl, Praha, 1982
J. Kypast : články
v časopise Filatelie č.
O. Tovačovský : Monografie čs. známek, 5. díl, Praha, 1998
Generál
M. Janin: Moje účast na československém
boji za svobodu, Praha, ?
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora .
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail