Stopy českých vojáků v Paříži
Lubor Kunc (lubor.kunc@seznam.cz)
Publikováno ve zpravodaji Polní pošty
vydávaném Sekcí polních pošt
Během
letošního léta jsem podnikl víkendový výlet do Paříže. Stejně jako běžní
turisté jsem se byl podívat na Louvre, Eiffelovku a další pamětihodnosti.
Jelikož jsem ale i sběratelem pošty čs.
legií ve Francii, vsunul jsem do svého pobytu pátrání po pamětihodných místech
našich legionářů. Při jejich vyhledávání jsem čerpal z výborné knihy
Jaroslava Vernera mapující poštovní historii čs. legií ve Francii.
Projděme
se tedy Paříží v legionářských stopách … ! Svou cestu začněme v nenápadné
uličce nacházející se nedaleko od slavného Louvre. Jmenuje se rue Buffault a v čísle popisném 9
(obr. 1) působila česká obuvnická
firma, kde se scházeli pařížští krajané. Roku 1914 zde založili Legion
de Volontaires Tcheques (Legie
českých dobrovolníků). Tato část města patřila již tehdy
k oblastem, kde žilo mnoho zahraničních přistěhovalců. To platí i dnes,
ovšem Češí či Poláci byli vystřídáni imigranty z Afriky – ti obývají tuto
budovu dnes.
Obr. 1 – dům na rue Buffault
9
Legie
působila pouze krátce, ještě téhož roku došlo k ustavení Conseil
National des Colonies Tchequo-Slaves (Národní rada česko-slovenských kolonií),
která převzala vedení českého odboje ve Francii. Ta sídlila v létech 1914
– 1917 na adrese rue de Valois 9 (obr. 2), což je ulička prakticky vedle
Královského paláce (několik minut od Louvre).
Obr. 2 – budova rue de
Valois 9
Cílem
těchto organizací bylo shromáždit vojáky českého původu, což se dařilo, byť
oficiální francouzská vojenská místa nejevila o jejich zařazení do svých
jednotek pražádný zájem. Vojáci proto vstoupili do Cizinecké legie (obr. 3), v jejímž rámci vzniklá i
slavná legionářská jednotka, rota Nazdar
(dne 22.8.1914). Oficiálně se jednalo o 3. rotu 1. pluku Cizinecké legie
sloužící v rámci tzv. Marocké divize. Rota se do prvních bojů zapojila již
v říjnu 1914, známou se ale stala zejména díky bojům u Arrasu (květen 1915;
viz také známky POFIS 289/90), kdy značná část jejích příslušníků zaplatila
svou příslušnost k ní životem či těžkým zraněním (ze 600 vojáků zůstalo
pouze 50 nezraněno). Po tomto vítězství byla rota rozpuštěna a zbylí
příslušníci převeleni k jiným útvarům fr. armády.
Obr. 3 – celistvost odeslaná
českým vojákem sloužícím v Cizinecké legii roku 1915
Další
stěhování exilových organizací nás zavede na druhý břeh Seiny přímo do Latinské
čtvrti. Námi hledaná ulice se jmenuje rue
Bonaparte (nachází se mezi slavným kostelem St.-Germain des Prés a nábřežím
řeky). V ní najdeme hned dvě budovy spojené s našimi dějinami. První
z nich se nachází v čísle 18 (obr.
4) a snadno jí poznáme dle prostor Českého centra. Zde sídlila Conseil
National Tchécoslovaque (Československá
národní rada) a odraz její
přítomnosti můžeme najít i na legionářských kašetech (obr. 5). Na budově se navíc nachází i pamětní deska připomínající
pobyt T.G. Masaryka v této budově (obr.
6). Koncem války se Čs. národní rada
přestěhovala o několik domů dále do čísla popisného 34, kde Rada působila až do
roku 1919 (obr. 7 & 8).
Obr. 4 – budova na adrese
rue Bonaparte 18
Obr. 5 – pohlednice odeslaná
z Čs. národní rady do fr. zajateckého tábora, kde pobývali čeští vojáci
(adresa je uvedena v kašetu Čs. národní rady) roku 1917
Obr. 6 – pamětní deska na
budově v rue Bonaparte 18
Obr. 7 – dům na rue
Bonaparte 34
Obr. 8 – pohlednice zaslaná
mezi legionáři (příslušníky 21. střeleckého pluku) roku 1919 prostřednictvím
kurýrní
pošty Paříž – Praha ; na
zásilce se nachází kašet Čs. národní rady, která korespondenci shromažďovala,
s novou adresou jejího
sídla
Významnou
osobností našeho odboje byl tajemník Čs. národní rady, pan Alois Mareš. Ten měl pronajatý byt na adrese rue St.
Augustin 22 (také v blízkosti Louvre; obr.
9), kam směřovalo velké množství jeho korespondence nejen z Francie, ale i ze Zámoří (obr. 10). Dnes je zde asijská čtvrť
Paříže.
Obr. 9 – činžovní dům
v rue St. Augustin 22
Obr. 10 – doporučený dopis
na A. Mareše poslaný roku 1917 z Chicaga redakcí krajanských novin
Spravedlnost
Čeští
vojáci zanechali své stopy bohužel i na pařížských hřbitovech. Přiznám se, že
jsem je nezkoumal osobně, mám raději spíše živější místa, ale dozvěděl jsem se,
že na hřbitově Pére-Lachaise jsou pohřbeni čeští vojáci z doby první a
druhé světové války a nachází se zde dokonce i památník roty Nazdar.
Příjemným
překvapením mého pobytu byla výstava o čs. vojácích ve Francii, která se konala
v prostorách Invalidovny (Hotel
National des Invalides; obr. 11),
kde sídlí vojenské muzeum (Musée de
L´Armee ; viz www.invalides.org). Rozměrem se jednalo o
malou akci, výstavní exponáty byly soustředěny v jediné místnosti poblíž
informačního centra (obr. 12). Významem
šlo však o velmi důležitý krok, protože Invalidovna má ve Francii velmi vysokou
reputaci (mimo národního vojenského muzea je zde i hrob Napoleona Bonaparta) a
naše přítomnost zde zvýšila prestiž českých vojáků. Výstava byla složena z
papírových dokumentů, fotografií, praporů, částí uniforem, zbraní a jejich
modelů, obrazů atd. (obr. 13). Většina
exponátů byla zapůjčena Vojenským historických ústavem v Praze.
Obr. 11 – Poutač na českou
výstavu, v pozadí Invalidovna Obr. 12 – 13 Pohledy do výstavního sálu
Přehlídka
mapovala české a slovenské jednotky nacházející se ve Francii v létech
1914 –
Druhá
část výstavy patřila druhé světové válce. Začala Mnichovskou dohodou 1938, aby
pokračovala utvořením čs. vojenského sboru ve Francii v roce 1939 a čs.
vojenskou přítomností na Západní frontě 1939-45. V této části výstavy jsou
často zmiňováni čs. letci, např. pánové Peřina a Vašátko. Stopy našich vojáků můžete najít ale i ve
stálé expozici francouzského vojenského muzea, kde je v sekci věnované
první světové válce vystavena uniforma příslušníka 22. střeleckého pluku. Bohužel
tento předmět není adekvátně popsán, takže běžný návštěvník asi nezjistí, komu
uniforma vlastně patřila.
Během
pobytu v Invalidovně Vám doporučuji navštívit i krytý ochoz v prvním
patře, kde se nachází na zdi pamětní tabule věnované francouzské přítomnosti ve
válečných konfliktech od 18. století až do současnost. Pozornost je věnována
ale i spojencům bojujícím v těchto válkách pod francouzskou vlajkou.
Konkrétně se zde nachází pamětní desky věnované Holanďanům, Polákům (obr. 14) či Chorvatům. Bohužel, žádný
památník se výslovně nezmiňuje o Češích a Slovácích, což je jistě škoda.
Zřízení desky připomínající čs. vojáky bojující ve Francii je jedním z budoucích
úkolů naší vojenské diplomacie, tito veteráni si takovouto poctu zcela jistě zaslouží.
Obr. 14 – Pamětní deska
věnovaná polským vojákům
Přesto
ale i v této části najdeme památníky, které nepřímo vzdávají hold našim
vojákům. Prvním z nich je deska připsaná Marocké divizi 1914-1918 (obr. 15). Její nedílnou součástí byla
již zmiňovaná rota Nazdar složená z několika set českých vojáků. Druhým
příkladem je památník věnovaný Cizím dobrovolníkům bojujícím ve Francii
v létech 1939-45 (obr. 16),
mezi které se samozřejmě počítají i příslušníci našich exilových vojenských jednotek.
Obr. 15 – Pamětní deska
věnovaná Marocké divizi
Obr. 16 – Pamětní deska
oslavující zahraniční dobrovolníky ve Francii
Doufám,
že Vás tento článek přesvědčil, že čeští vojáci zanechali výraznou stopu ve
Paříži. My filatelisté si díky ní můžeme udělat příjemný alternativní turistický
program. Všechna místa zmiňovaná v tomto článku se nachází v centru
města a jsou dobře dostupná veřejnou dopravou.
Tak šťastnou cestu !
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či
převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu
autora
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat
přímo na jeho e-mail