Provincie Německé Čechy v poštovních celistvostech

 

Lubor Kunc

upravená a aktualizovaná verze článku otištěného v časopise Postilión

English summary:

The text deals with one of the four German Provinces arising on Czechoslovak territory in 1918 called German Bohemia.  

  

Provincie Německé Čechy (dále jen “PNČ“) vznikla v říjnu 1918 v části severních a západních Čech v oblastech s převahou německého obyvatelstva, hlavním městem byl Liberec.

Její existence byla krátká, již v listopadu začalo dobývání jejího území čs. vojskem (první Čechy dobytým městem byl Most) a ke konci roku 1918 bylo její území zcela v rukou čs. úřadů. PNČ měla vlastní armádu nazvanou Volkswehr (velitelem byl gen. von Goldbach) , čs. vláda použila při této operaci oddíly čs. legionářů z Itálie a dobrovolníky.

Koncem existence “nezávislých“ německých provincií v Čechách a na Moravě se staly mírové smlouvy mezi Československem a Německem (z 28.7.1919) a Rakouskem (z 10.9.1919). Obě mírové smlouvy deklarovaly, že tato území patří Československu. Na oplátku čs. vláda udělila amnestii za činy namířené proti čs. zájmům, čímž zajistila relativně klidné vztahy mezi německým a českým obyvatelstvem těchto oblastí.

Odraz historických událostí roku 1918 lze najít i v poštovním provozu. Pro ilustraci jsem vybral následující celistvosti ze své sbírky. Chtěl bych podotknout, že takovéto “úlovky“ může učinit každý, řadu celistvostí z období Deutschböhmen lze získat mezi běžným zbožím na burzách či v aukcích, pouze je nutno správně identifikovat příslušnost celistvosti k provincii, což je někdy skutečný oříšek.

Přejděme však k vyobrazeným ukázkám :

Na obr. 1 najdete ústřižek balíkové průvodky odeslaný dne 24.10.1918 z Karthausu do zajateckého tábora v Duchcově. Tam balík došel 28.10.1918. Ačkoliv v tento den byla vyhlášena nezávislost Čech a Moravy, nejedná se o razítko prvního dne Československa, jelikož Duchcov se nacházel na území, které nebylo pod čs. správou. Uvedený balík byl zřejmě jedním z posledních, které do tábora došly, jelikož tábor byl 28. či 29.10. zrušen a zajatci (ruští a italští vojáci) byly propuštěni. Někteří z nich se poté zúčastnili veřejného shromáždění na podporu nezávislosti Českých zemí na Rakousko-Uhersku, které se konalo v Duchcově dne 29.10. 1918.

 

Obr. 2 ukazuje zadní stranu ústřižku peněžní poukázky zaslané dne 9.12.1918 z Velvět do Liberce, která do města došla v den, kdy z něj před postupujícími oddíly českých dobrovolníků uprchla vláda PNČ do Žitavy v Německu (11.12.1918) .

Na území PNČ byly platné pouze rakouské známky a to i po dobytí tohoto území čs. vojsky. Příkladem je obr. 3 - rak. korespondenční lístek s portrétem Karla I. dofr. rak. spěšnou známkou (zde ve funkci výplatní zn.) a odeslaný z Mostu dne 13.12.1918, tj. 14 dní po jeho dobytí čs. vojáky.

Vzácný však nebyl ani nedostatek poštovních známek a vyplácení zásilek v hotovosti. Na obr. 4 můžete vidět takovouto celistvost odeslanou v listopadu 1918 z Žatce (Saaz) .

 

Díky velmi malému množství dochovaných dopisů není možno přesně říci, kdy se dostaly na pošt. úřady v této oblasti první čs. známky Hradčany. Já osobně znám pouze 2 celistvosti z této oblasti se zn. Hradčany použitými v prosinci 1918 : první je pohled z Mostu odeslaný dne 29.12.1918, druhým pak pohled z Žatce z 31.12.1918 . Jsem si však jistý, že většina pošt dostala Hradčany teprve v lednu 1919. Jedním z příkladů brzkého použití Hradčan je pohled odeslaný z Liberce do Rakouska dne 22.1.1919 (obr. 5) .

Zajímavou součástí historie PNČ je její spojení s územími nepatřícími k provincii. Zatímco obě strany válčily, poštovní spojení mezi nimi zůstalo zachováno. Příkladem je obr. 6 . Jedná se o obchodní pohled z Piešťan do Teplic odeslaný dne 30.10.1918, kdy byla vyhlášena nezávislost Slovenska na Uhersku .

Otevřenou otázkou zůstává, kdo řídil poštovní úřady na území PNČ . Nadřízeným pošt. úřadem pro všechny pošt. úřady v Čechách bylo Ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Toto ředitelství se snažilo i během existence PNČ řídit pošt. úřady na jeho území, je ale otázka, jak úspěšně. Za pošt. úřady v severních Čechách bylo zodpovědné ředitelství v Ústí/Labem, ale v době existence PNČ se pokoušelo stát alternativou k pražskému ředitelství a řídit pošt. provoz na území PNČ bez ohledu na instrukce nadřízeného orgánu. Vznikl tím zmatek, kdy některé poštovní úřady na území Deutschböhmen uznávaly pouze ústecké ředitelství a některé úřady pak pražské – výběr většinou probíhal dle národnostní příslušnosti poštmistrů. Situace byla někde doslova krizová – ještě několik dnů po dobytí města čs. oddíly odmítala místní pošta sloužit čs. vládě a složit přísahu věrnosti Československu – a bylo zapotřebí mnoho diplomatického taktu, aby se zabránilo přerušení poštovní přepravy.

Obr. 7 zobrazuje služební poštovní celinu osvobozenou od poštovného (německo-česká verze) odeslanou pražským ředitelstvím (viz jeho kulaté razítko s vylomeným císařským orlem a německým nápisem) pošt. úřadu Litoměřice 1 v listopadu 1918, kdy se tento úřad ještě pracoval pro PNČ .

Poslední obr. 8 ukazuje obdobnou celinu (pouze německá verze) zaslanou poštmistrem z Doliny (Dörnsdorf) pošt. ředitelství v Ústí/Labem (Aussig). Na lístku je služební nepoštovní razítko ústeckého ředitelství, písmena DÖ znamenají Deutschösterreichische = německo-rakouský (Německé Rakousko byl od října 1918 oficiální název Rakouska) .

Velmi zajímavou (a drahou) součástí pošt. historie uvedeného území jsou padělky čs. známek ke škodě pošty. Není zcela zřejmé, kdo je vyráběl, ale některé skutečnosti naznačují, že alespoň část z nich k nám byla “exportována“ z Německa. Není ani známo, zda měla jejich výroba politické či hospodářské pozadí, jejich výskyt se však kryje s hlavními středisky bývalé PNČ. Dosud byly objeveny tyto padělky :

 

           

Záležitostí, kterou bych chtěl v tomto článku zmínit, je existence hradčanských známek s přetiskem “Deutschböhmen“. Přetisk se nachází na známkách šikmo z levého dolního roku do pravého horního rohu . Je znám na známkách Hradčany 3hal, 5hal sv. zel., 10hal červená, 20hal modrozelená, 25hal modrá a 30hal žlutá stejně jako na novinové zn. Sokol v letu 2 hal.

O těchto známkách není známo, kdo je “vydal”, není o nich znám ani žádný oficiální dokument. Existují sice ražené exempláře, ale pouze “přes růžek“ či strojovým razítkem tak, aby nebyl vidět jakýkoliv domicil. Až do listopadu 2001 nebyla známa žádná celistvost vyfrankovaná těmito známkami, tehdy se však objevil v aukci přední filat. firmy dopis vyfr. zn. 30hal Hradčany s přetiskem (do té doby nebyla vůbec známa existence této hodnoty s přetiskem) zaslaný z pošt. úřadu Tachov dne 29.3.1920 (odesílatel J. Kugler, Tachau) do Jablonce / Nisou (adresát H. Skolande, Gablonz/Neise). Nemohu říci, zda je dopis pravý či nikoliv, použití známky v roce 1920 však ukazuje buď na nesmyslnost tohoto vydání nebo na neznalost padělatele.

Osobně se domnívám, že nebyly vydány ani připravovány žádnou úřední osobou (vládou Provincie, poštovním ředitelstvím v Ústí / L. či alespoň místními poštmistry), protože i kdybychom předpokládali výskyt hradčanských a novinových známek na poštovních úřadech na území PNČ již v den jejich vydání (což se prokazatelně nestalo), neměl vydání kdo provést, jelikož vláda provincie byla v té době již v exilu v Německu, město Ústí / Labem vč. poštovního ředitelství a většina ostatního území byla v českých rukou a do oblastí dosud příslušejících k provincii jistě Československá pošta nedodávala své poštovní ceniny, když jich měla nedostatek pro své vlastní poštovní úřady. Spíše se kloním k domněnce, že známky přetisk buď nějaký “pamětník“ , aby připomněl zaniklý stát, nebo fil. obchodník, který se rozhodl vyrobit “revoluční vydání” .

Velmi zajímavé, ale vzácné celistvosti jsou ty, které pochází z území Provincie Deutschböhmen a ilustrují vojenské operace té doby. Takovéto celistvosti můžeme rozdělit do dvou skupin:

  1. celistvosti týkající se rakousko-uherské armády a jejich polních pošt ; tyto obálky mohly vzniknout pouze mezi 29.10. (kdy provincie vznikla) a 3.11. 1918 (kdy ukončil svou činnost systém rakousko-uherských polních pošt)
  2. celistvosti ukazující bojové operace na území provincie mezi německými jednotkami a československou armádou ; ty vznikaly v období 29.11. – 31.12. 1918, od počátku českého tažení na Most až po dobytí celého území provincie českými oddíly.

Abych Vám názorně přiblížil tuto tématiku, vybral jsem následující celistvosti:

 

Na závěr bych chtěl poděkovat pánům K.F Pešákovi, F. Seebauerovi, M. Vostatkovi, O. Tovačovskému a dr. Gebauerovi za jejich výzkumnou činnost zaměřenou na býv. německé provincie v Čechách a na Moravě, kterou prováděli v době, kdy se sbírání tohoto tématu příliš nedoporučovalo. Svými články ve mě vzbudili zájem, jehož výsledek vidíte v tomto článku .

Zdroje informací :

- Podklady získané od Historického ústavu Armády ČR

- Podklady získané z Městského muzea v Duchcově

- Článek dr. Gebauera ve Filatelii č. 16-17/1984

- Článek dr. Vostatka v Merkur Revue č. 4/2001

- Drobné poznámky zveřejněné v časopisech Filatelie a Mladý filatelista

- Kniha J. Karáska : Československé poštovní známky a jejich padělky 1918 - 1939

 

Důležité upozornění :

Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora.

 

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail